Historické romány - strana 2

Falco s Helenou si upravují svůj nový domov, v němž však stavaři nedokončili lázeň a zmizeli. S nimi ovšem nezmizel příšerný zápach. Co asi ukryli pod kachlíčkovou podlahou? Má se za to, že oba výtečníci odjeli do Británie, a tak Falconovi s rodinou (včetně dvou malých holčiček a jejich chůvou) nezbývá než se vydat za nimi. Současně dostane za úkol zjistit, jak pokročila výstavba nového paláce, který chce císař Vespasián věnovat tamějšímu králi, věrnému spojenci Říma. Stavba samozřejmě vázne, kdekdo se na ní přiživuje a je velmi nebezpečné zaplétat se do čachrů místních gangsterů. Británie není pro Falcona tak docela cizinou, strávil tam delší dobu jako mladý legionář a tam se vlastně také seznámil s Helenou, když pobývala v domě svého strýce, finančního prokurátora provincie. Falco uvítá příjezd svého nejlepšího přítele Lucia Petronia, zkušeného vigila a svou oporu, takže budou řešit zlodějny, a dokonce i vraždy, spolu. Jenže vraždy hrozí nejednou i jim… Davisová s bezmeznou fantazií rozvíjí napínavý děj, přibližuje čtenáři běžný život v této vzdálené provincii a sleduje další osudy jednajících postav.

Životopisný román o jednom z nejslavnějších francouzských malířů epochy impresionismu Henri Toulouse-Lautrecovi. Pokračuje, přes léta malířských studií až do let proslulosti a uměleckých úspěchů, osobního neštěstí a předčasné smrti. Autor silně beletrizuje známá fakta Lautrecova života. Drastické psychologické momenty v životě zmrzačeného a nešťastného umělce i efektní prostředí "belle épogue" pomáhají autorovi vytvořit velmi čtivé a přitažlivé dílo.

Basilej na počátku roku 1433 v době konání církevního koncilu se změnila v město biskupů a kardinálů, ale i kejklířů, kuplířů, kněžek lásky a kacířů. Tak bylo nazýváno české husitské poselstvo, které do Basileje přijelo na učená hádání s katolickými preláty o správný výklad Písma svatého. Autor nahlíží toto významné období našich dějin očima hlavních protagonistů, z nichž každý vidí svět a jeho strázně po svém. Důvěrně přibližuje dnešnímu čtenáři osudy a myšlení lidí na počátku 15. století, dobu, kdy žili naši stateční předkové. Byla to doba, kdy otázka, máme-li se bránit nepříteli, ještě nepřipadala v úvahu.

Námět je vzat z historie 18. století. Třináct let předtím, než pařížský lid vzal útokem Bastilu, chmurný symbol starého řádu, prohlásilo třináct amerických států nezávislost na mateřské zemi. Události americké revoluce jsou těžištěm Feuchtwangerova románu, ale autor je nesleduje na americké půdě, nýbrž ve Francii. Tam je otázka sympatií a pomoci americkým povstalcům významným článkem program buržoazie útočící na základy feudálního státního zřízení.

Císař Nero vládl v letech 54–68 n. l. Jeho jméno je spojeno s představou zvráceného a ukrutného muže. Ovšem uplatnit tyto povahové vlastnosti v tak velké míře mu umožnily především dvorské poměry. Nero sám mohl zůstat jen chorobným ctižádostivcem a diletantem v umění, kdyby jeho velikášství nebylo živeno intrikami okolí. Jako sedmnáctiletý se dostává na trůn díky své ctižádostivé matce Agrippině, která ho oženila s dědičkou trůnu Octavií a odsunula Britannica, syna císaře Claudia. Nero vládne zpočátku rozumně. Zásluhu na tom mají jeho dva rádci — filozof Seneca a Afranius Burrus. Postupně Nero začíná toužit po uměleckém úspěchu a slávě, věnuje se jenom umění a zanedbává panovnické povinnosti. Oba rádcové na to upozorňují panovačnou Agrippinu. Ta začíná připomínat Britannicovy nároky na trůn. Žárlící Nero svého nevlastního bratra při hostině otráví. Tato první násilná smrt ho zbavuje všech zábran. Následují další vraždy — příbuzných i cizích osob. Odpor lidu roste, roku 68 se proti němu vzbouří praetoriáni, Nero prchne z Říma a spáchá sebevraždu. Román Dezsö Kosztolányiho není historickým románem v pravém smyslu slova. Je spíše románem psychologickým; autor se výrazně inspiroval učením Sigmunda Freuda a zobrazil vývoj svého „hrdiny“ od vnímavého citlivého mladíka až po krvelačnou stvůru, zbavenou lidské důstojnosti. Tento román vyvolal ve své době velkou pozornost, nadšeně jej chválil sám Thomas Mann.

Pokračování Pamětí lékařových. Bývalá služebná Andrei de Taverney Nicol, se zaplete do podvodu s náhrdelníkem pro královnu. Podvodníci zneužijí zamilovaného Ludvíka de Rohan, který je ochoten pro svou lásku ke královně učinit cokoli.

Jaká je pravda o panovníku Václavu IV? Byl Václav IV. dobrotivým panovníkem, který v převleku chodil mezi lid a naslouchal hlasu svých poddaných? Či naopak slabošský a neřestný vládce, který se jen z rivality spolčoval proti šlechtě s nižšími stavy i lůzou? Vstoupíme-li do nitra člověka přes propast několika staletí, poznáme příběh muže, který po otci zdědil císařskou a královskou korunu a přitom vstoupil do složitější doby, na přelomu dvou epoch, kdy se již objevily první záblesky husitství. Václav dokázal rozeznat nově nastupující společenské síly, ale nedovedl se již o ně opřít, najít východisko z konfliktů zmítajících říší. Měl své vladařské tužby a plány, ale také povahu utíkat před skutečností, skrývat se v pitkách a na lovu. Jeho příběh byl spíše tragédií samoty, pasivity, nerozhodnosti mocného panovníka, který neměl síly uchopit otěže své doby. Autorův výrazně knižní, barvitý jazyk vykresluje především Václavův duchovní svět a dobovou atmosféru a činí z románu báseň v próze.

Autorův slavný román vypráví příběh mladého šlechtice Fabrizzia pocházejícího ze slavné rodiny del Dongů. Příběh je silně poznamenán sílícím romantismem a obdobím Napoleonských válek. Mladý Fabrizzio se rozhodne prchnout do Francie a bojovat za Napoleona, zde je však považován za zvěda a je zatčen, lstí se dostane z vězení, ale z dopisu od tety se dozvídá, že jej doma udal vlastní otec s bratrem jako špióna, a stává se štvancem ve vlastní zemi. Kartouza parmská byla autorův poslední dokončený velký román (La Chartreuse de Parme, 1839). Stendhal zemřel při jedné z častých návštěv Paříže v roce 1842. Stendhal ve svém díle stojí na rozcestí romantismu a realismu. Základním motivem všech jeho knih je hledání lásky. Hledá krásné okamžiky štěstí a osobního uplatnění. Jeho hrdinové se marně brání společenským normám - než pochopí, že je to zbytečné, prohrávají. Podléhají společnosti, opouští ideály a začínají se také přetvářet, aby si jich okolí vážilo.

Dramatický milostný příběh Scarlett O Harové a Rhetta Butlera dojímal i provokoval celé generace čtenářů a dodnes si udržuje přízeň širokého publika. V českém jazyce vždy vycházel ve dvou svazcích. Nové vydání tuto tradici dodržuje. Scarlett, krásnou, rozmarnou a tvrdohlavou dceru majitele plantáží, vychovávají jako pravou jižanskou dámu, která se musí podřizovat přísným společenským pravidlům a tradicím. Její výbušná povaha se ale proti konvencím vzbouří, když se zamiluje do romantického Ashleyho Wilkese a rozhodne se ho získat za každou cenu, bez ohledu na to, že je zasnoubený s jinou ženou. Když se Ashley ožení s Melanií, Scarlett se provdá za jejího bratra. Krátce nato však do jejich života zasáhne válka a Ashley, stejně jako Scarlettin manžel, odchází s armádou. Nyní už ovdovělá Scarlett žije se svým synkem a Melanií v Atlantě, kam zatím válečná vřava příliš nedolehla. Po čase se ve městě ke Scarlettině nelibosti objeví arogantní kapitán Rhett Butler. Scarlett přijímá jeho dvoření, přesto není schopná se vzdát lásky k Ashleymu. Až když Georgii zasáhne válečná vřava, se Scarlett změní. Z vrtošivé dívky se stane samostatná ctižádostivá žena, která udělá cokoli proto, aby zachránila nejen milovanou plantáž, ale také životy svých nejbližších. Po smrti druhého manžela Franka se provdá potřetí, k velkému pohoršení celé Atlanty si vezme Rhetta Butlera. Tak začíná jejich bouřlivé manželství plné nepochopení, sporů a nedorozumění. Stále je tu totiž Scarlettina láska k Ashleymu...

Ve středověké Anglii mezi sebou neustále zápasily o moc a nadvládu normanské a saské šlechtické rody. Wilfred z Ivanhoe, vyděděný syn saského zemana, miluje otcovu schovanku Rowenu, saskou princeznu. Ta se však má provdat za Athelstana, potomka krále, aby tak saská dynastie opět byla dosazena na anglický trůn.....

Dvoudílná románová freska odehrávající se v období Velké francouzské revoluce si nečiní nárok na historickou přesnost. Vynahrazuje tento nedostatek bohatým napínavým dějem a mistrně zkonstruovanými zápletkami, jejichž hlavní aktérkou je okouzlující paní de Charny, oblíbenkyně Ludvíka XVI. a mnoha dalších mužů. K nejzajímavějším postavám románu patří záhadný hrabě Cagliostro, Mirabeau, doktor Gilbert, královský lékař a další. Román je koncipován jako" paměti lékařovy" a odpovídá romantickému dobovému pojetí.

Za dveřmi hotelu Metropol leží Divadelní náměstí a s ním zbytek Moskvy i bouřlivá krajina Ruska dvacátého století. Románový epos cenami ověnčeného spisovatele Amora Towlese začíná roku 1922 po konci občanské války, avšak namísto zledovatělých cest a zasněžených dač nás autor zavádí do haly luxusního moskevského hotelu Metropol, jenž je se svými zvyklostmi, každodenní rutinou a různorodým personálem světem sám o sobě. Hlavní hrdina románu, hrabě Alexandr Iljič Rostov, člen Klubu žokejů a Mistr honu, je jako „nenapravitelný aristokrat“ odsouzen bolševickým tribunálem k doživotnímu vězení ve zmíněném hotelu. Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen žít v malé podkrovní komůrce, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou; v souladu s životní filozofií svého kmotra velkovévody – totiž že pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním – se rozhodne nezahořknout a postavit se osudu čelem. Výsledkem je úžasné dobrodružství dalece přesahující hranice hotelu, naplněné nečekanými přátelstvími, hlubokomyslnými rozhovory, dojemnou sounáležitostí, radostí i žalem, které dávají čtenáři nahlédnout do nejhlubších zákoutí ruské duše.

Román přibližuje spletité dějiny starověkého Egypta v době jeho vrcholící kulturní vyspělosti. Sympatický hrdina Ani, faraonův písař a vážený velkokněz, se vyrovnává s politickými i mocenskými problémy, otázkami cti a bojuje proti intrikám faraonových nepřátel nového kultu Slunce. Je mužem na svém místě. Kniha poví mnoho o životních zvyklostech tehdejších Egypťanů, o panovnících i válečných taženích.

Uznávaná spisovatelka historických románů Syrie Jamesová se chopila proslavené literární klasiky Brama Stokera Dracula a bravurním způsobem ji převyprávěla očima ženy. Nesmrtelný mýtus získal romantické a smyslné obrysy… Mína Harkerová je rozpolcená mezi dvěma muži. Přestože upřímně a oddaně miluje svého manžela, Jonathana Harkera, který téměř zahynul při známých děsivých událostech v Transylvánii, je zároveň neodvratně přitahována k charismatickému, ale nebezpečnému panu Wagnerovi. Brzy se ukáže, kým tajemný cizinec ve skutečnosti je, avšak pro Mínu, která v sobě poprvé objevila skutečnou vášeň, je již pozdě.

Závěrečný díl šestidílné románové ságy o Karlu IV. a jeho době. Lucemburské dynastii se na českém trůnu otevírá skvělá budoucnost. Zatímco polský Kazimír a Ludvík Uherský jsou stále bez mužských potomků, z Karlova konečně šťastného manželství s Eliškou Pomořanskou se rodí dcery i synové, kterým bude patřit polsko-uherské dědictví. V dosud jednotném křesťanství však už klíčí první výhonky nespokojenosti se zlořády v církvi. Kdo se však dotknou nebe, aby poznal pravdu? Děj posledního dílu královské ságy Orel a lev pokračuje až do dne Karlovy smrti, která ho v dvaašedesáti letech nepotkala sešlého věkem, ale nešťastnou náhodou na samém vrcholu úspěšného života.

Na evropských bojištích plane požár třicetileté války - a v pokračování Févalova románu dál hoří čistý plamen lásky Tajemného rytíře a dcery odbojné vévodkyně de Chevreuse, zní třeskot kordů reků bez bázně a hany, kteří se svými čepelemi snaží rozetnout síť pletich, již spřádá kolem nešťastné francouzské královny a jejího syna neúprosný Richelieu a jeho úlisný sekretář Mazarin.