Česká literatura - strana 3

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...

Deset povídek na věčné a nestárnoucí téma lásky; deset milostných příběhů, jak je zachytili významní čeští spisovatelé minulosti i přítomnosti: Fráňa Šrámek, Křehké štěstí; Jaroslav Havlíček, Rukavička; Marie Pujmanová, Šípkové větvičky; Karel Schulz, Píseň milostná; Vladislav Vančura, Dobrá míra; Arnošt Lustig, Štěpán a Anna; Jindřiška Smetanová, Čára; Bohumil Hrabal, Romance; Josef Škvorecký, Eva byla nahá; Milan Kundera, Symposion.

Hrdinka příběhu Xénie si prodělává dnes bohužel dost běžnou věc: její, jak se dosud domnívala báječné, manželství má povážlivé trhliny a zřejmě už delší dobu se rozpadá, čehož si hrdinka v každodenním koloběhu nestačila všimnou!. Po této celkem banální výchozí situaci rozpoutá Obermannová gejzír komických situací, do nichž neváhá svoji opuštěnou hrdinku a její dvě nezvedené dcery uvrhnout. A jejich křečky, myšičky a morčátka.

Přepis starozákonních legend z Českobratrské bible

Čtení o etickém působení sester. Určeno studentkám středních zdravotnických škol. Hlavním cílem této knihy je pěstovat smysl pro etické cítění a jednání studentek SZŠ, a připravit je tak z tohoto pohledu lépe na budoucí povolání sestry. Jádrem textu jsou krátká vyprávění pacientů, jejich příbuzných a sester o jejich pocitech ze vzájemného působení (tzv.interakce).

Výbor ze dvou autorových knih ze sportovního prostředí zahrnuje podstatnou část reportáže ze zájezdu našeho armádního fotbalového týmu do USA Dukla mezi mrakodrapy (1964), knihy poctěné Cenou ministra národní obrany, a nejlepší příběhy ze souboru reportáží, črt a povídek o populárních sportovcích Plná bedna šampaňského (1967), z knihy, která získala cenu v literární soutěži nakladatelství Naše vojsko.

Richard Kruc se vrací z velkého města, kde neuspěl, do svého rodiště, v němž se seznamuje se starším mužem, přezdívaným Březí vlk, rváčem, který se nikdy nikoho nebál, Němců, ani komunistických papalášů a každou nepravost byl zvyklý ihned oplácet. Přátelství s Březím vlkem proměňuje Richardův pohled na svět a pomůže mu najít pevné kotvy života. Ale nastává čas, kdy se ocitá v úzkých právě Březí vlk. Dokáže mu Richard vrátit svůj pomyslný dluh? A stihne ještě Březí vlk před smrtí zrealizovat svou pomstu?

Nový humoristický román od Michala Viewegha je volně inspirován životem Michala Viewegha a jeho rodiny. "Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost," říká dula, vypravěčka nové knihy Michala Viewegha Biomanželka. Dula je zprvu jen průvodkyní manželčiným těhotenstvím a porodem. Svou rodičku však neopouští ani poté, takže následujících sedm let s Hedvikou a jejím manželem bydlí - to je výchozí situace humoristického románu nejpopulárnějšího českého spisovatele. "Zdánlivě humoristického," upřesňuje autor. "A nemohu bohužel popřít, že je to román částečně autobiografický."

Napětí živě vyprávěného dívčina příběhu vychází z jejího střetu s vlastní maloměšťáckou, konformní rodinou a ubíjejícím maloměstem konce 50. a 60. let. Životní sny i lásky se jí hatí, okolí jí nedá vzlétnout. Ty, kdo se o to pokusili, maloměsto promění v opilecké figurky či děvkaře. Ani Pavle se nedaří uniknout, až pochopí, že vyšinutá není ona, ale doba. Nakonec uskutečnila svůj obsedantní sen po setkání se zapuzeným romantickým otcem, bohužel po jeho náhlé smrti. A tak se s hrdinkou nakonec setkáváme na hranici happyendu: v otcově patriarchální východoslovenské vesnici a s jejím nutkáním tam zůstat.

Ve volném pokračování knihy Báječná léta pod psa se znovu setkáváme s Kvidem a jeho rodinou, tentokrát už ale v porevoluční době let devadesátých dvacátého století. Autor na začátku každé kapitoly cituje různé věty z knihy Václava Klause Narovinu, aby pak v příběhu svých románových postav dokázal absurditu některých tvrzení tehdejšího předsedy vlády ČR.