Česká literatura - strana 3

Pouhé dvě povídky - Setkání a Večerní Praha jsou vůbec první , tiskem vydané Hrabalovy prózy, obě, zejména ta druhá (později s názvem Večerní kurz) jsou chronicky známy.

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...

Román z roku 1982 se odehrává v časovém období od prvních poválečných let až do začátku let osmdesátých. Děj, situovaný zčásti do venkovské nemocnice, zčásti do pražského prostředí, nás provází životními osudy jedné z mnoha lékařek.

Hrdinka příběhu Xénie si prodělává dnes bohužel dost běžnou věc: její, jak se dosud domnívala báječné, manželství má povážlivé trhliny a zřejmě už delší dobu se rozpadá, čehož si hrdinka v každodenním koloběhu nestačila všimnou!. Po této celkem banální výchozí situaci rozpoutá Obermannová gejzír komických situací, do nichž neváhá svoji opuštěnou hrdinku a její dvě nezvedené dcery uvrhnout. A jejich křečky, myšičky a morčátka.

Po pětiletém odstupu se nejpopulárnější český spisovatel Michal Viewegh opět vrátil k žánru deníku. Na otázku Proč znovu deník? výmluvně uvádí: „Za prvé doufám, že kromě nevyhnutelných banalit obsahují moje deníky i nějakou tu nebanální myšlenku, pravdivý postřeh, vtip, slovní hříčku, zajímavou situaci, autentický cit, otevřené doznání, nevšední setkání, veselou historku a tak dále. Za druhé: i já coby náruživý čtenář rád čtu deníky spisovatelů; kdyby vyšel v českém překladu například deník nejprodávanějšího současného španělského nebo norského spisovatele, rozhodně bych si ho přečetl. A do třetice: i kdyby nakrásně můj život banální byl, nemá snad čtenář právo mé deníky ignorovat?“ Další báječný rok je zajímavou osobní kronikou roku 2010, přinášející nebývale detailní portrét nejznámějšího tuzemského autora.

Planá růže, růžička šípková, Cesta ze zármutku, Dům radostí Tři novely, v nichž autorka zachycuje téma střetnutí člověka se smrtí a hledání způsobu, jak se s neštěstím vyrovnávat. V první próze líčí zrod lidové legendy jako útěchy v žalu nad zbytečně zmařeným životem, ve druhé hledá cestu ze samoty právě ovdovělý muž, který si neví rady se svou budoucností. Poslední příběh vypráví o milostném vztahu dvou tělesně postižených lidí.

Další osudy hrdinů známého románu. Pokračování známého románu Černí baroni. Autor se snaží oživit odkazy na konkrétní události, konkrétní osoby a osobnosti. Název vypovídá nejlépe o zamýšleném obsahu knihy. V úvodním slovu autora se tento snaží ospravedlnit sepsání tlakem čtenářstva. Slovo ospravedlnit používám zcela záměrně, neboť i autor zřejmě tušil, že oproti předchozímu již vaří z vody.

V románu Bonviván se autor vrací ke svým oblíbeným hrdinům — hercům. Tentokrát však k těm méně slavným. Tragikomický osud stárnoucího operetního bonvivána zaujme jak nevšední zápletkou, tak i laskavým humorem, který povzbudí svým nevtíravým optimismem.

Soubor převážně absurdních textů. Kratší celky, básně i povídky v sobě všechny skrývají moment překvapení.

Hrdinou románu, je profesor, který je pro nekompromisní postoje přeložen z gymnázia na devítiletku a propadá trpné odevzdanosti v osud a kterého teprve krize v manželství a vztahy ve škole přinutí k novému postoji k životu. Román ze školního prostředí je ironickou sondou do běžného života učitelského sboru maloměšťské devítiletky v polovině šedesátých let.

Na konci roku 2004 se náš nejúspěšnější domácí spisovatel rozhodl svérázně protestovat proti bulvárním praktikám — celoročním mediálním půstem. A namísto desítek rozhovorů, ve svých třiačtyřiceti, si Viewegh začíná psát deník. Tak vznikla výrazná a podrobná osobní kronika Báječný rok (deník 2005), která vyniká velkým záběrem, stylistickou bravurou, sebestředností i sebeironií, ovšem šokuje především přímočarým uvažováním a silnou dávkou intimity.