Povídky, novely - svět

Z této sbírky povídek utkví v paměti nejspíše povídka Preludium, v níž český veterinář Manek pátrá na obydleném Marsu po příčině epidemie šířící se mezi marbloudy - odrůdou velbloudů používaných na Marsu.

Dvě povídky, jejichž ústředním tématem je nešťastná láska. V první povídce - Stříbrná struna si Jindra, dcera ředitele továrny, vybírá mezi dvěma ušlechtilými muži - lékařem a účetním. Dilema je tak těžké, že autorka musí slečnu nechat zahynout pod koly vlaku, aby osud byl nepříznivý k oběma pánům stejně. Druhá povídka - Vladimírův válečný románek se odehrává v době 1. sv. války: dva mladí lidé prožijí romantický vztah, který ve dnech míru skončí. Dívku rodiče provdají za movitého bratrance a Vladimírovi, prostému soudnímu úředníku, zbývá zlomené srdce.

Čtenáře pěti románů o virátech určitě někdy napadla otázka: jak jejich příběh vlastně začal? Jak se dospívající Tory dostala na odlehlý ostrov nedaleko jihokarolínského Charlestonu, jaké to bylo, když se poprvé setkala se svým tátou Kitem, a jak se seznámila se svými pozdějšími kamarády Benem, Hiem a Sheltonem? Fanoušci ovšem v této knize zažijí se svými viráty mnohem víc záhad a dobrodružství: v druhé povídce Tory s kluky vyřeší krádež cenného laboratorního vybavení na ostrově Loggerhead, na sandiegském Comic-Conu zase zmizí cenný model Terminátora a Tory s Benem, Hieem a Sheltonem mají jen pár hodin času, aby jej vypátrali. Naštěstí jim pomůže Toryina teta Tempe, proslulá soudní antropoložka, která na festivalu sama vystupuje. A poslední povídka navazuje na celý cyklus tam, kde skončil, a zdá se, že jej definitivně uzavírá. Svatební den Kita a Whitney od začátku provázejí podivné nepříjemnosti. Je to náhoda, nebo se někdo snaží jejich velký den zničit? Hrdinou dne se stává Hiram, který možná zachrání svatebčanům život...

Sbírka sedmi sci-fi povídek amerického autora. Přistěhovalec (1954, Immigrant), Projekt Kelly (1961, Shotgun Cure), Smutkem opilý (1960, Crying Jag), Dvojník (1951, The Duplicate Man), povídka vyšla také pod názvem The Night of the Puudly (Poodlí noc) nebo Good Night, Mr. James (Dobrou noc pane Jamesi), Smrt v domě (1959, A Death in the House), Soused (1954, Neighbour), Všechny pasti Země (1960, All the Traps of Earth).

Slavná novela autora Bílé velryby, která, ač vydaná v roce 1853, v mnohém předjímá postupy literární avantgardy či díla Kafkova. Vypravěčem Melvillova příběhu je majitel menší právnické kanceláře na Wall Streetu; přestože během své praxe už poznal pěknou řádku písařů, je zoufalým osudem svého nového písaře fascinován. Anti-hrdina Bartleby je sužován mnoha strachy, ale tím největším je strach z komunikace, z nemožnosti porozumění, z rizika bolestného fiaska. Všechno co následuje ode dne, kdy se Bartleby objeví ve dveřích kanceláře, je tak mnohotvárné a podivné, že příběh dočítáme se zatajeným dechem.

Básnické povídky psané osmislabičným veršem po způsobu starých bretonských písní zpívaných potulnými pěvci za doprovodu strunných nástrojů. Hlavní jejich náplní je láska a milostné vztahy v rozličných podobách. Láska v autorčině podání představuje sílu osudovou a nezdolnou proti níž není léku. Do dějové osnovy vplétá básnířka také temná kouzla a zásahy nadpřirozených bytostí a živlů. Přes pohádkovost svých látek nezapřela autorka ani živý vztah k současnosti. Naivní prostota podání, jasnost a střízlivost kompozice jako by byla volena schválně, aby tím více vynikla kouzelná krása témat samých.

V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Ne náhodou se nám vedle Dostojevského vybaví i Kesey a jeho literární hrdinové. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jménu takzvaného pokroku.

Autor líčí v této obsáhlé povídce dlouhý cvičný pochod amerických záložníků a působivě zachycuje nejen duševní stavy a rozpad duševních i tělesných sil pochodujících, ale i tupost a bezohlednost vojenské mašinérie, jež je nesmyslným rozkazem přivodí.