Johannes Mario Simmel

Johannes Mario Simmel (* 7.4.1924, Vídeň, Rakousko; † 1.1.2009, Lucern, Švýcarsko) prožil své dětství v Rakousku a Anglii. Po válce působil jako tlumočník americké vojenské správy v Anglii, později se věnoval novinářské profesi – byl redaktorem různých novin ve Vídni a Mnichově. Od padesátých let žije ve Starnbergu v Bavorsku. Už svým prvním románem „Mich wundert, dass ich so fröhlich bin“ z roku 1948, se zařadil mezi nejčtenější německy píšící spisovatele. Od té doby vydal téměř tři desítky „brilantních“ univerzálních románů, jak je nazvala literární kritika v nichž se osvědčil jako poutavý vypravěč, jako společenský a mravní kritik své doby, jako zasvěcený znalec nejrůznějších společenských a sociálních prostředí, která věrně a bez zábran popisuje. Jeho společensky – kritické romány z období 50.-60. let 20. století byly přeloženy do 26 jazyků, vydány v 35 zemích v celkovém nákladu zhruba 72 miliónů výtisků. Většina jeho děl se dočkala i filmové podoby. Je členem rakouského PEN klubu, PEN – Centra SRN a Authors Guild of America. V roce 1991 obdržel Johannes Mario Simmel za humanistické poslání svých knih velkou literární cenu Award of Excelence udělované Society of Writers v New Yorku. Je nositelem Rakouského čestného kříže pro vědu a umění 1. třídy a medaile Hermann – Kestena PEN – Centra SRN za zvláštní zásluhy o pronásledované autory. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří: Aféra Niny B., Všichni lidé bratry jsou, Láska je jen slovo, A s klauny přišly slzy, Svůj kalich hořkosti. V jeho knihách se nejčastěji objevují postavy, které někomu líčí svůj život. Hlavní hrdinové se postupem času mění a také jejich názory a myšlení, stanou se lepšími lidmi a většinou se zde promítají jejich zážitky z 2. světové války. Většina jeho děl je založena na skutečné události, jen jména jsou smyšlená.